Pascal - tahák

F2 - uložit
F9 - zkompilovat (zkontrolovat chyby)
CTRL + F9 - spustit program

Pokud na konci program něco vypisuje a není za tím čekání na klávesu, program skončí a přes něj se opět otevře Pascalovské. Potřebujeme-li se podívat za toto okno, stiskneme ALT + F5.

Struktura programu

uses crt,dos;                     { deklarace knihoven }
var a,b: integer;                 { deklarace proměnných }
       s : string;

begin                             { samotný program }
   . . . 
end.

Základní typy proměnných

• integer - celočíselná (přibližně -32.000 až 32.000)
• byte - celočíselná  (0 - 255)
• string - text až 255 znaků (vlastně pole charů)
• char - jeden znak
• boolean - nabývá jen hodnot true a false (pravda nebo lež)

Základní příkazy pro textový režim

Pokud tomu v programu není jinak, běží v textovém režimu. To je režim o 80x25 (80x50 ve winXP) znacích na obrazovce.

write('ahoj',5 + 5,' 3 + 3'); { vypíše na obrazovku: "ahoj 10 3+3" }
writeln('ahoj',5 + 5,' 3 + 3'); { udělá to samé, ale potom přesune kurzor na další řádku }
readln(s); { načte z klávesnice do proměnné s. Procedura read bez ln se nepoužívá }

Do proměnné samozřejmě můžeme přiřadit cokoli přímo v programu a to :

s:=‘ahoj‘;
a:=1;

pozn. Následující procedury vyžadují knihovnu CRT a slouží pro práci s obrazovkou v textovém režimu.

clrscr; { zkratka ClearScreen - vymaže obrazovku }
textcolor(red); { nastaví barvu textu ne červenou }
textbackground(blue); { nastaví barvu pozadí na modrou. Poté je nutno smazat obrazovku, pokud chtece aby byla celá modrá. }
readkey; { fukce, která čeká na stisk klávesy a poté vrátí její znak; }

Příklad použití char:

uses crt;
var ch : char;

begin
ch:=readkey;
if (ch = ‘1‘) then
 writeln(‘Stiskl jsi jedničku‘);
readkey; { ceka na stisk libovolne klavesy }
end;

keypressed - fukce typu boolean; Je pravdivá, pokud byla zrovna stsknuta klávesa. Využívá se v případě, že nechceme čekat na klávesu a načíst jí jen tehdy, když je zmáčknuta.

  př : if (keypressed) then ch:=readkey;

Podmínky

Deklarace podmínky :  if (podmínka) then příkaz;

Pokud chceme provést více, než jeden příkaz, použijeme příkazy begin a end :

if (podmínka) then 
begin
 příkaz;
 příkaz;
end;

Podmínkou je myšlen matematický výraz, např a > b, c = 3, jmeno = ‘karel‘, a <> b (toto je znak pro nerovnost).

Můžeme kombinovat několik podmínek pomocí operátorů AND (a zároveň), OR (nebo) a XOR (logické nebo).

if (rok = 2007) and (mesic = 11) then ...

Cykly

Využívají se, když potřebujeme udělat stejnou věc vícekrát. Buď předem víme kolikrát, nebo cyklus zastavíme, když se splní podmínka.

FOR

vyžaduje pomocnou proměnnou typu integer a používá se v případě, když známe počet opakování.

var i : integer;
begin
 for i:=2 to 8 do 
  write(i);  { vypíše čísla od 2 do 8 }
end;

(i má počáteční hodnotu 2. V každém kroku cyklu je potom v I hodnota o jednu větší. Cyklus skončí, když je v I hodnota 8)

for i:=8 downto 2 do write(i);
{ vypíše čísla od 8 do 2 (v každém kroku cyklu je v I hodnota o jednu menší) }

REPEAT

- opakuje kód mezi repeat a until, dokud se nesplní podmínka

writeln(‘zadejte cislo vetsi nez 6: ‘);
repeat
 readln(a);
 if (a <= 7) then 
 writeln(‘Cislo neni vetsi nez 6, zadejte znovu.‘);
until (a > 6);

(WHILE) - to samé, jako repeat, ale s jinou deklarací. Spíše se používá repeat.

While (podmínka) do 
begin
 . . . { opakuje kód mezi begin a end, dokud PLATÍ podmínka }
end;

Zpět na hlavní stránku

Přidat novou zprávu:

Jméno:
E-mail:	Odpověď zaslat na můj email
Web:
Pro kontrolu prosím opište text z obrázku:

Odkazy v textu se automaticky zaktivní a všechny html tagy se pouze zobrazí.
Pokud zpráva obsahuje text "a href" nebo více než 2 odkazy, bude označena jako spam.